Zákon o znalcích

Pro seznámení s problematikou výkonu znalecké činnosti je zde uveden stručný výtah ze Zákona č. 36/1967 Sb. ze dne 6. dubna 1967 o znalcích a tlumočnících.

Znalce pro jednotlivé obory jmenuje ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu, jmenné seznamy znalců jsou veřejně přístupné. Znalec je povinen vykonávat svou činnost osobně, jestliže to však vyžaduje povaha věci, může si znalec přibrat konzultanta, zodpovědnosti za znalecký posudek se však nezbavuje (přebírá zodpovědnost i za část zpracovanou konzultantem). Znalecký posudek může být vyžádán soudem, orgány Policie ČR, státním zastupitelstvím - znalec je povinen jej vypracovat, nebo fyzickou, právnickou osobou, organizací či občanem - znalec posudek může nebo nemusí přijmout v souladu s obchodním či občanským zákoníkem. V písemném zpracování znaleckého posudku nesmí chybět podpis a otisk znalecké pečeti (týká se i kopií). Znalec má za zpracování posudku právo na odměnu (smluvní, podle stanovených sazeb), pokud úkon nebyl proveden řádně event. v dohodnutém termínu může se tato odměna přiměřeně krátit.

Objednatel znaleckého posudku by měl najímat znalce podle příslušnosti znalce k dané specializaci. Před uzavřením dohody o provedení posudku je nutno přesně určit předmět posudku, tj. stanovit požadavky na zadání posudku (objednatel předmět posudku zpravidla stanovuje až po konzultaci se znalcem). Poté objednatel musí znalci umožnit detailní šetření (pokud to předmět posudku vyžaduje), tj. prohlídku motorového vozidla, strojního zařízení, studium písemných podkladů atd. Znalec v prvé fázi po objednateli posudku obvykle vyžaduje základní doklady, zejména technický průkaz k vozidlu, záznamy o provedených opravách, výměnách hlavních skupin a další materiály dle charakteru znaleckého posudku (fotodokumentaci, ostatní případná vyjádření...). Objednatel by měl dohodnout se znalcem termín odevzdání posudku a odsouhlasit znalcem stanovenou orientační cenu za zpracování posudku vč. dalších nutných výdajů (náklady na dopravu, náklady na zhotovení fotodokumentace, atd.). Znalecký posudek se obvykle zpracovává ve dvou vyhotoveních a zpravidla obsahuje:

  • úvodní část, tj. úlohu znalce, účel posudku, podklady pro zpracování, datum vyžádání posudku, datum odevzdání posudku
  • nález, tj. identifikaci vozidla, nebo zařízení, zjištěné skutečnosti při prohlídce, zaznamenané skutečnosti o průběhu nehodového děje apod., použité předpisy, pomůcky, normy, literaturu aj.
  • vlastní znalecký posudek, rozbor problému, výpočty,
  • závěr, tj. stručné zhodnocení, odpovědi na položené otázky event. doporučení
  • znaleckou doložku
  • přílohy, fotodokumentaci, grafická řešení....

Samozřejmostí pro soudního znalce je zachování mlčenlivosti jak z hlediska závěrů expertíz a znaleckých posudků, tak i informací získaných při jejich zpracování. Mlčenlivost soudního znalce vyplývá ze zákona č. 36/1967 Sb.